Lynne Stewartová je protiprávně vězněná. Dostala 10 let za to, že konala zodpovědně. Čestně, eticky a hrdinně sloužila druhým. Dělala to 30 let. Konat správně, to vadí. To je jí odměnou. Hájila klienty, které žalobci chtěli protiprávně věznit. Bez advokátů, jako je ona, by neměli šanci na spravedlnost. Obama chce, aby mlčela. Chce odpírat spravedlnost. Odráží to nejhorší z temné stránky Ameriky. Není to slovní hříčka. Chce, aby Lynne zemřela.
Tisíce, které se v polovině června jako pestrá paleta naší společnosti sešly na Lidovém shromáždění proti úspornosti, mají historickou zodpovědnost. Vystaveni neúprosnému náporu ideologie, založené na sobecké chamtivosti - vnímající obyčejné lidi coby komodity, jež lze vykořisťovat, a pokud nelze, jsou bezcenné - nesmíme být shledáni nevyhovujícími.
Japonská komunistická strana (JCP) víc než zdvojnásobila počet svých křesel ve volbách do tokijského Metropolitního shromáždění 23. června a stala se tak třetí nejsilnější stranou v tomto sboru, kde jí teď patří 13 %.
Dva živly ohrožovaly sjezd Die Linke v Drážďanech (14.-16. června). Prvním byla voda; Labe, jehož záplavy dosáhly téměř k terase sjezdového paláce. Jak oznámila spolupředsedkyně Katja Kippingová: „Před dvěma týdny jsme nevěděli, zda se dostaneme na tohle shromáždění bez gumových člunů!"
Je toho až moc, o čem psát z Berlína! Pro začátek, záhadné zmizení půldruha milionu obyvatel Německa, nezvěstných od posledního sčítání před víc než dvaceti roky. Místo 81,7 milionu lidí jich tu je jen 80,2 milionu (z nichž 6,2 milionu, 7,7 %, nejsou němečtí občané.). Možná se ptáte: „Koho to zajímá?" Jedna odpověď: těžce zasažený Berlín, kde je 400 000 nezapočítaných a jenž teď ztratí miliony euro na dotacích z Evropské unie a z bohatších německých států.
Jak je možné interpretovat právě probíhající rozšířené masivní demonstrace, jež vypukly minulý týden? Turecké jaro? Lidové povstání? Nebo pokus o převrat, vyvolaný nacionalisty? K realistickému vyhodnocení musíte zvážit poslední politické události v Turecku. Oheň rozhodně nezažehla jedna jiskra.
8. a 9. června proběhl sjezd KS Finska.K lepšímu pochopení podmínek, v nichž finští komunisté pracují, přispívá i následující stať, sepsaná po sjezdu KSF v r. 2010. Dává přehled o vzestupu a pádu a o některých souvislostech sociální politiky a sociálního státu ve Finsku. Novinář Mark Waller reaguje na to, jak kapitalisté a socialisté používají v debatách o „sociálním státu" tatáž slova, ale myslí tím něco zcela jiného. Původně napsáno pro čtvrtletník Jihoafrické KS „African Communist".
Když zkoumáte, čemu se věnují běžné sdělovací prostředky a co naopak ignorují, dovíte se občas něco užitečného o tom, co superboháči chtějí, aby věděli pracující.
Není většího tyranství než je kontrola toho, co jíme; a osiva jsou základem jídla. V dalekosáhlé iniciativě přebírá nikým nevolená Komise EU kontrolu nad veškerým osivem. Děje se to typicky orwellovským způsobem. Dokument, předkládající jejich plány, začíná prohlášením: „Osivo a propagační materiál je základním kamenem příspěvku k zemědělské produkci. Proto je zajištění dostupnosti osiv a propagačního materiálu v dostatečné kvalitě rozhodující k produkci potravin a krmiva."
Když Barack Obama poprvé nastoupil do úřadu, byla finanční krize, vytvořená bankami z Wall Street, na vrcholu a každým týdnem ztrácely práci statisíce lidí. Jak napsal dopisovatel Ron Suskind (držitel Pulitzerovy ceny; pozn. překl.), Obama v té době předkládal svoji tezi svému ekonomickému týmu, tak jak byla, že důvodem ztráty pracovních míst bylo „zvýšení produktivity".