Přetiskujeme článek o pochybných metodách SMKČ, kterak přebírá agitačně-propagační materiály cizích organizací a upravuje je ku své podpoře. Na úvod by stálo zmínit, že na původním plakátu NBS ČS, kterou SMKČ "ukradl", je původně nápis "Smrt materialismu" - jak příznačné pro tuto revizionistickou skupinku kolem "Rypáka" a jeho tlupy.
Zapnout si dneska televizi je ohromné riziko. Člověk buďto dostane okamžitě nějakou antikomunistickou lekci na veřejnoprávní televizi (už i ve sportovních pořadech, protože všichni sportovci za socialismu asi seděli ve vězení - tak to alespoň vyznívá), nebo ho trefí reality show nejrůznějších typů na nějaké soukromé televizi. Při troše štěstí se tomu vyhnete, ale jen za cenu stupidního seriálu většinou české nebo americké výroby. Tak jako tak programová skladba je dost ubohá. Čemu se ale rozhodně nevyhnete je nějaká zmínka o 11. září. Nejrůznější dokumenty, filmy nebo třeba jen letmé zmínky a narážky jsou protkány v programech různých televizí především v publicistice. Věty typu „náš svět už nikdy nebude jako před 11. zářím" nebo „ terorismus změnil západní demokracii" a podobné žvásty mě dostávají do bodu varu! Kromě toho, že se mi oficiální verze moc nezdá a nepochybuju o tom, že to s dvojčaty s přičiněním CIA bylo trochu jinak, mi taky dost vadí, že se nikdo nezmiňuje o jiném 11. září, kdy nebyl teroristou nikdo jiný než „nejstarší demokracie" což v překladu znamená nejstarší genocida otrokářství a dnes ekonomicko - vojenský terorista čili USA!
Článek jsme převzali z http://blog.aktualne.cz/blogy/viet-phan.php a zabývá se podmínkami, ve kterých u nás pracují Vietnamští dělníci a dělnice.
Vážení čtenáři. Následující příspěvek je zpovědí zkrachovalých existencí, napálených obětí výnosného obchodu s pracovní silou. Poslední dobou slyším ze všech stran, hlavně však doma, stížnosti na nekorektní poměry v českých továrnách. Není jediný den, aby mi matka nevyprávěla o tragických osudech chudáků, kteří přiletěli do Čech za vidinou snadného zbohatnutí. Příběhy jsou čím dál smutnější a moje sociální cítění roste.
Dne 27. března 2009 zemřel v Talinu po těžkém zápase s rakovinou plic 89-letý přední estonský protifašistický bojovník, předseda Estonského protifašistického výboru, veterán 2. světové války a Hrdina Sovětského svazu Arnold Meri, který byl po restaurování kapitalismu soudně pronásledován krajně pravicovým režimem. Prožil velmi aktivní život, na jehož konci stanul pevně tváří v tvář antikomunistické soudní štvanici a režimu, který likviduje a popírá vše spojené nejen se socialismem a sovětskou mocí, ale i s dějinami protifašistického boje v Estonsku, tedy v zemi, kde jsou na jedné straně odstraňovány pomníky lidového vítězství nad nacismem ve 2. světové válce a na straně druhé na veřejných shromážděních defilují bývalí členové estonských oddílů SS a jejich dnešní obdivovatelé.
Dr. Ghassan Abu Sittah a Dr. Swee Ang The Lancet - Global Health Network, 2. února 2009. The Lancet je světově uznávaný lékařský časopis. Dr. Ghassan Abu Sittahovi a Dr. Swee Angovi, dvěma anglickým chirurgům se podařilo dostat do Gazy během izraelské invaze. V tomto článku popisují své zkušenosti, sdílejí své názory a činí nevyhnutelné závěry: populace Gazy je mimořádně zranitelná a absolutně bezbranná proti případnému izraelskému útoku. Zranění z Gazy jsou hluboká a různorodá. Máme na mysli masakr v Khan Younis z roku 1956, při kterém přišlo o život pět tisíc lidí? Nebo izraelskou armádou popravených 35 000 válečných zajatců v roce 1967? První Intifadu, ve které občanská neposlušnost lidu pod okupační správou vedla k neuvěřitelnému počtu zraněných a stovkám mrtvých? Nemůžeme nebrat v úvahu 5 420 zraněných na jihu Gazy během nepřátelství v roce 2000. Ne, v tomto článku se budeme zabývat „pouze" invazí, která se odehrála od 27. prosince 2008 do 18. ledna 2009.
Vyjádření V sobotu 15. března 2009 se v Praze uskutečnila schůze aktivu členů Komunistického svazu mládeže (KSM), na níž byla diskutována řada současných otázek a problémů. Jedním ze závěrů této schůze bylo i přijetí následujícího dokumentu. Komunistické hnutí v České republice i v celé Evropě se nachází v prohlubující se krizi. Projevem toho je skutečnost, že v Evropě v současné době působí prakticky jen 3 na mezinárodní úrovni významné strany, jež realizují marxisticko-leninskou politiku a jež se nestaly sluhy buržoazního systému: Komunistická strana Řecka, Portugalská komunistická strana a Komunistická strana Turecka. V českých zemích se komunistické hnutí nachází v krizi po celé období od porážky socialismu v Československu a v dalších zemích střední a východní Evropy. Tato krize je významně umocňována nejen vnějšími vlivy jako je antikomunistická represe a propagandistické útokyersekuce, ale i velkou řadou vnitřních problémů vlastního hnutí jako:
Pchjongjang, 9. března (KCNA) -- Nejvyšší velení Korejské lidové armády vydalo v pondělí následující zprávu ohledně společného neuváženého vojenského cvičení Key Resolve a Foal Eagle, které je zaměřeno na agresi a naplánováno gangstery v řadách amerických imperialistů a válečnými štváči v loutkové armádě jižní Koreje:
V souvislosti se současnými učebnicemi dějepisu by nás zajímala řada otázek. Pro ilustraci uvedeme některé z nich. Zajímalo by nás, co bylo hybnou silou historického vývoje před vznikem soukromého vlastnictví výrobních prostředků, jestliže je, podle jednoho z autorů dějepisných učebnic E. Neustupného, soukromé vlastnictví výrobních prostředků prezentováno jako hybná síla civilizace? Také by nás zajímalo, proč se šlechtic, žijící ve Francii v 18. století, nestal hybnou silou Velké francouzské buržoazní revoluce, přestože se snažil svoje soukromé vlastnictví uchovat a dále ho rozvinout?
Velmi tvrdě vystoupil včera večer v Poslanecké sněmovně známý americký fyzik Theodore Postol (profesor vědy, techniky a národní bezpečnostní politiky na Massachusetts Institute of Technology, nositel řady cen, jako je cena Leo Szilarda z roku 1990, cena Miliarda Rodericka z roku 1995 a Norbert Wiener Award z roku 2001).
Elity to v podstatě nemohly provést lépe. Dlouholetou podporou antikomunistické opozice způsobily pád bývalého režimu a celého ost-bloku. Ano, cinkali jsme na náměstích a doufali, že bude lépe. Netušili jsme, kam nás Havel a jeho parta zavede. Poté elity a loutkovodiči zamakali a navedli 15 milionové Československo k rozdělení, neboť 2 menší státy jsou z hlediska politického ovládnutí lepší než jeden větší. Samozřejmě stanovily, že nic lepšího než EU (NATO) pro nás neexistuje. Pak díky mnoha nařízením a kvótám začaly ničit české zemědělce, podle hesla chcete-li zničit národ, zničte jeho (potravinovou a surovinovou) soběstačnost. Pak následoval průmysl... řízenými krachy přešly mnohé funkční továrny do rukou zahraničního kapitálu, o bankách nemluvě. Pak snížily kurs koruny tak, že to začalo likvidovat naše vývozce a průmysl vůbec . Pak jim řekly: zajistěte se proti silné úrovni české koruny, výrobci to udělali a splakali nad výdělkem, neboť koruna začala prudce oslabovat. Tím elity dolividovaly další část výrobců a spokojeně si zamnuly ruce. V které fázi jsme teď a co přijde pak? Pokud byste byli na místě elit a měli jejich záměr a svědomí, nemůžete to udělat lépe (hůře).