Není většího tyranství než je kontrola toho, co jíme; a osiva jsou základem jídla. V dalekosáhlé iniciativě přebírá nikým nevolená Komise EU kontrolu nad veškerým osivem. Děje se to typicky orwellovským způsobem. Dokument, předkládající jejich plány, začíná prohlášením: „Osivo a propagační materiál je základním kamenem příspěvku k zemědělské produkci. Proto je zajištění dostupnosti osiv a propagačního materiálu v dostatečné kvalitě rozhodující k produkci potravin a krmiva." Nový Komisí navržený zákon by stavěl mimo zákon „pěstování, množení nebo obchodování" jakéhokoli rostlinného osiva, jež nebude „otestováno, schváleno a přijato" novým úřadem EU, nazvaným Agentura různorodosti rostlin EU. Je nazván Zákon o rostlinném rozmnožovacím materiálu a pokouší se dostat EU doslova do ovládání všech rostlin a semen. Podle tohoto zákona by bylo dokonce nezákonné, kdyby zahradníci pěstovali své vlastní rostliny ze semen, jež by neprošla regulemi! Žádné semínko by nemohlo být prodáno, dokonce ani darováno, nikde nikomu, dokud by nebylo zaregistrováno na Seznamu rostlin EU coby „schválený" druh. Každý druh, aby mohl být registrován, by musel projít testováním, aby se vidělo, zda splňuje různá kritéria. Ta by byla navržena kolem moderních hybridních druhů, vhodných pro zemědělskou velkoprodukci, a obecně jen průmyslově křížené semeno by v testech obstálo. Následně by nebylo možné registrovat žádné užitečné staré druhy, jaké teď používají miliony domácích zahradníků a drobných rolníků, a které by se tak ocitly mimo zákon. Bude drahé požádat o zapsání a otestování, a potom bude muset být placený každoroční poplatek, navždy, aby se druh udržel na seznamu. Jakmile nebude někdy poplatek uhrazený, rostlinný druh zeleniny se stane nelegálním. Jsou s tím dva problémy; prvním jsou vysoké výdaje (jistě tisíce euro pro každý druh). Ekonomické bude jen zaregistrovat ty druhy, jež budou prodávány ve velkém množství velkopěstitelům. Ustanovení říká, že „druhy, aby mohly být dostupné na trhu po celé Unii, budou zahrnuty v národním nebo unijním registru pomocí přímé žádosti o přihlášení na Úřadu druhů kulturních rostlin [CPVO; Community Plant Variety Office]". Kompetentní orgány a CPVO by měly účtovat poplatky za vyřizování přihlášek, úřední a technické přezkoušení, označení druhu a zachování druhů na každý rok po dobu trvání registrace. Tak by se rostliny vhodné pro domácí zahrádky a drobné pěstitele, kteří prodávají na trzích, staly nezákonnými a nakonec by zanikly. Když potom budeme v budoucnu tyto druhy potřebovat - když budeme muset opět vypěstovat potraviny bez neomezených olejů a hnojiv - tak je nebudeme mít, s vážnými dopady na dodávky potravin. Druhý problém: toto je privatizace a přivlastnění si veřejného držení rostlinného dědictví. My, lidé, už tyto druhy vlastníme: staré druhy, pěstované většinou zahradníků, jsou výsledkem tisíciletého šlechtění a pěstování našimi předky, s rodiči, kteří předávali drahocenné osivo svým dětem, generace za generací. Jejich statut je dobře známý a přijatý. Například nemohou být patentovány osevními společnostmi, protože jsou veřejným majetkem. Takže bychom neměli být náhle povinní platit každoroční poplatek Evropské unii za to, abychom je mohli i nadále pěstovat a jíst! EU nicméně vydala prohlášení, kde se říká, že bude existovat způsob, jak registrovat „staré druhy" levně. Ale tento ústupek je umělou mlhou k tomu, jak se vyhnout reakci veřejnosti na tento zákon. Nejnovější návrh nabízí jednorázové, omezené období oddychu, než nové zákony vstoupí v platnost: staré druhy, které jsou už běžně v prodeji, mohou být zapsány do seznamu mnohem levněji i snadněji, ačkoli stále budeme muset zaplatit roční poplatek, abychom tyto druhy udrželi v registraci. Tiskové středisko EU už ale také vydalo prohlášení, že tento ústupek platí jen pro pěstitele. Přesto právní experti, kteří zpochybňovali poslední zákony o osivech u Soudního dvora EU (dříve Evropského soudního dvora) podotýkali, že v každém případě v „exekutivním souhrnu" na začátku zákona jsou nejasně ujišťující sliby, že to bude platit jen pro pěstitele, že budou ústupky pro stará osiva a tak dále. Ale vždycky, jako v hrdém toužebném úvodu k četným smlouvám, to konkrétní právní odstavce dokumentu samotného, části, jež budou vepsány do práva EU, naprosto popírají. Nakonec tento posun je výsledkem agitace firem Monsanto, Dupont a dalších osevních společností, které už dlouho přiznávají, že jejich cílem je úplné ovládnutí veškerého osiva a plodin, vypěstovaných na planetě. Kriminalizací soukromého pěstování rostlin byrokrati EU nakonec mohou převzít plnou kontrolu nad dodávkami potravin mocným společnostem. Pro návrh zákona se podívejte na http://www.seed-sovereignty.org/PDF/EU_Comm_Draft_on_plant_reprodutive_material.pdfsem . To podstatné začíná článkem 25. Mějte ovšem na paměti, že souhrn není zákon a neodráží přesně, co je v zákonu.

Původně otištěno ve zpravodaji Lidového hnutí (Irska) http://www.people.ie/english5.html (překlad »rv«)