Články

Hlavní strana » Články » Seriály » Žízeň impérií

---

Během "požehnaného" prezidentství Mac Kinleye našel Rockefeller příležitost, jak zajistit Standardku před soudcovským zásahem. Vě státě New Jersey, na druhém břehu Hudsonu, prošel zákon, který akciovým společnostem dovoloval to, co antitrustový zákon zakazoval: mít balíky akcií cizích společností. Ve vší tichosti byla potom roku 1899 všechna mateřská práva Standard Oil Company of Ohio přenesena na její 17letou "dceru" ESSO, Standard Oil Company of New Jersey. Aby se vyplatila i námaha s převáděním akcií, byl při této příležitosti zvýšen akciový kapitál na 110 mil. dolarů a počet sesterských společností ze 30 na 58. Když přitom prohlížel výtahy ze svého konta, Rockefeller zjistil, žese stal přibližně miliardářem. Dary pro volební fond prezidenta Mac Kinleye se zůročily stejně, jako "Aladinovy lampy" rozdané v Číně. A když se roku 1900 podařilo dosadit Mac Kinleye podruhé na prezidentské křeslo v Bílém domě, tančil jako novopečený miliardář jako při charlestonu a gratuloval sám sobě k "dobrému obchodu". Dne 6. září 1901 se příznivec trustu Mac Kinley rozloučil náhle a nedobrovolně se světem. V Buffalu, kde měl krásnou řeč o americkém způsobu života, byl anarchistou zezadu zastřelen. John P. Morgan a John D. Rockefeller, které si atentátník vyhlédl, aby následovali "svého" prezidenta na dlouhé cestě do neznáma, požadovali, úděsem zsinalí, ochranu policie. Do Washingtonu se odebral z Adirondacksu, bohatého na lovnou zvěř, jistý Theodore Roosevelt. Ale když "Teddy" Roosevelt, nově zvolený prezident, po krátkém čase svého úřadování objevil, že nejen Adirondacks, ale i kamenné džungle New Yorku, Pittsburghu, Chicaga a Detroitu se hemží nebezpečnými lupiči a dravou divokou zvěří, sarkasticky se usmál. Místo své lovecké dvojky vytáhl z kouta "velkou hůl" a nenechával nikoho v pochybnostech o tom, že touto holí udeří na trusty. Nový vyšetřující výbor porti Standardce se sešel... V roce 1907, kdy se zdálo, že soudce Landis definitivně zatne Standardce, obviněné v 1 462 bodech, tipec, byla tu opět ta zpropadená cyklická krize. A zase musel jít prezident s kloboukem v ruce žebrat k monopolním kapitalistům o peněžitou podporu. A co bylo horší: musel se za poskytnutou almužnu odvděčit. V srpnu 1908 zrušil odvolací soud Landisův rozsudek, zrušil pokutu a udělil kacířskému soudci, který se opovážil srovnávat penězokaze a poštovního lupiče r Rockefellerem, důkladnou důtku. Rockefeller, proměnlivý jako chameleon, vtělené zlo ve stu obměnách, byl hned jediným skokem na scéně. Vpředu u rampy odříkával svůj monolog: "Omezovat obchodní možnosti znamená obouvat našemu národnímu hospodářství malé, tísnící boty... Je rozumné říkat našim mladým lidem, v nichž je naše budoucnost, že je jako "vlajkonoše našeho obchodu" neočekává nic jiného, než zuřivé útoky?" Bylo celkem pravda, co řekl. Poslední krize, která prezidentu Groweru Clevelandovi zlomila vaz, znamenala obrat v dějinách amerických monopolů. Kapitalismus dosáhl touto krizí posledního stupně vývoje. Za Mac Kinleye se stal imperialismem. A imperialismus dychtil po vládě nad světem. Po Rockefellerově monopolu, který po čtyřiceti letech slavil své vzkříšení jako úhelný kámen Eisenhowerovy doktríny, následoval jako v řecké tragédii sbor právníků Standardky. Mocně bili do slabin právního řádu, označených jejich pánem a ministrem, a osvětlovali protirustovou politiku rovněž z mezinárodního aspektu. Není to přímo vlastizrada rozpouštět Standard Oil, když se Royal Dutch-Shell osmělila se svou lasturovou flotilou přistát v New Yorku a Texasu? Přistání zmíněné flotily v Americe nebyla však iluze, ale trpká skutečnost. Syn holandského kapitána si hrál na krotitele a odvážil se vkročit do jámy lvové. Toto slavnostní představení inscenoval Samuel Marcus. Když šťastní majitelé Lucasovy fontány na Spindletopu (Texas) nevěděli kam s naftou, objevili se u nich nákupčí a zástupci Shell Transport and Trading Company. jejich objednávka zněla na 4,5 mil. barelů po 25 centech za barel. bláznivý obchod pro obě strany, a zároveň obchod proti Rockefellerově Standardce. S bohatstvím nafty ze Spindletopu založil Jim Hogg, guvernér Texasu, společnost Texas Company, dodnes jednu z největších v USA. A s tímto bohatstvím nafty ze Spindletopu, která dávala výborné palivo pro britskou flotilu, založili Marcus a Deterding konečně Shell Caribean Oil Company. Ve vší tichosti byla menší část akciového kapitálu amerických společností Shell prostřednictvím newyorské burzy cenných papírů rozprodána spolehlivým zákazníkům, aby se usnadnilo rozšíření Shell ve Spojených státech. A rovněž ve vší tichosti byly v Texasu získány koncese, aby se mohlo v nepřítelově zemi kutat. Deterding věděl velmi dobře, že mu v tom nikdo nemůže zabránit. Americké zákonodárství zaručuje každému majiteli pozemku právo, aby podkladů v zemi jemu patřící využíval podle vlastního uvážení. Protože věděl, že obyvatelstvo Standardku pro její neoprávněné dumpingové ceny posílá do horoucích pekel, zaplavil Deterding pohotově Rockefellerův nejvlastnější trh levnými anglo-holandskými naftovými výrobky. Ztrátu podstaty vyrovnával tím, že americkému hospodářství v dálném Texasu pustil trochu žilou. Země, jako Anglie, která nemá vlastní naftové bohatství, musela riskovat. Mohla být ráda, že našla takového muže, jako je Deterding, jemuž bylo obsáhlé konto u Bank of England milejší, než dobrý holandský pas. Strach i pobouření Američanů nad britskou drzostí byly nelíčené. Bohužel netrvaly dosavadní sympatie pro jejich krajana Rockefellera věčně. Podívaná při procesech proti Standard Oil v létě 1907 příliš rozvířila hladinu a vynesla na světlo příliš mnoho nechutností. Ještě než soudce Landis byl nucen složit svůj úřad (nastoupil se 45 000 dolary na nové místo jako rozhodčí baseballu), vedl Frank B. Kellogg jeho dílo dál na nejvyšší úrovni. V žalobě dlouhé 20 000 stran, s 11 milióny slov svědeckých výpovědí byly spolkovému soudnímu dvoru předloženy téměř úplně doložené "válečné" dějiny Standard Oil. Dne 20. listopadu 1909 spolkový soud nově rozhodl rozpustit trust Standard. Odvolání k Nejvyššímu dvoru bylo tentokrát marné. Rozsudek první instituce byl potvrzen. Hrom v justičním paláci hřměl nyní doopravdy. Rockefellerovi nepřátelé a všichni ti, jimž činil příkoří a uližoval, zhluboka a osvobozeně vydechli. Jedni říkali: "Konečně té hnusné nestvůře Standardce utnou hlavu!" Druzí však uvažovali: "Počkat, až co z toho bude!" NOVÉ POČTÁŘSKÉ ČAROVÁNÍ Červenec 1911. Broadway č. 26. Kancelář ředitele Standard Oil Company of New Jersey. Členové společnosti Standard Oil seděli — jako ostatně vždy, když se konala válečná porada — v přátelské svornosti shromáždění kolem velkého kulatého stolu. Při pohledu na žoviální starší pány byl by se nezasvěcenec mohl domnívat, že se dostal do shromáždění vysokých církevních hodnostářů. Předsedal William Rockefeller, který po smrti Ch. H. Pratta měl na starosti pokladnu. Po jeho levici trůnil John D. Archbold, který mezitím postoupil na oficiálního náčelníka všech naftových spiklenců. Vedle něho jedenaosmdesátiletý Flagler, nově zvaný "hotelový krát" z Floridy. K tomu ještě několik starých, více však již nových tváří. A jedna velmi stará. Beldý a bezbarvý jako tráva v poušti, dvě malá očka plápolající jako blučičky — John. D. I. Uvelebil se v kožené lenošce, zatímco Archbold znovu četl poslední odstavec soudního rozhodnutí: "...sedm mužů a jedna korporace vyvolali proti svým spoluobčanům spiknutí. Pro bezpečnost republiky nařizujeme, aby toto zhoubné spiknutí bylo do 15. listopadu rozpuštěno..." Když Archbold skončil, vstal starý Rockefeller, podíval se na muže kolem sebe a suše řekl: "Ano, milé děti, musíme Nejvyšší soud poslechnout. Naše skvělá, šťastná rodina se musí rozejít!" Jak měl rozchod vypadat, vysvětlil jeho bratr William. Podle něho se trust, který během dlouholetých procesů odhodil všechen balast, skládal ze 34 společností. Recept bratra Williama, jak se zdálo, byl opsán ze staré kuchařské knihy: Dej všechno do jednoho hrnce, důkladně zamíchej a rozděl pak na 34 porcí... Tedy 34 nových společností, z nichž každá bude podléhat vlastnímu představenstvu. A to znamenalo: všechny akcie Standard Oil, které se rovnaly hroudám stoprocentního zlata, musely být rozděleny na 34 dílů. Když se dosadily příslušné číselné hodnoty, vypadala proměna podstatně obtížněji. V oběhu bylo 983 383 akcií Standard Oil Company of New Jersey s nominální hodnotou 100 dolarů za akcii, což činilo celkem 98 338 300 dolarů. "Že toho času náš akciový kapitál znamená na burze 663 793 525 dolarů, což je podle burzovního kurzu asi 700 dolarů za akcii, mělo by naše akcionáře zajímat právě tak málo, jako zajímá burza nás," řekl bratr William v hlubokém zamyšlení. "My budeme při této operaci jednat naprosto korektně. Bylo by sice jednodušší 100 miliónů dolarů rozdělit mezi 100 000 akcionářů. Ani zaokrouhlené kapitálové zvýšení, any zvýšení podílů nečiní potíže. Přesto jsme se však rozhodli, že akcie všech našich společností zúčtujeme se všemi akcionáři v nominální hodnotě. Přesnost je a zůstane — jak řečeno — naším nejvyšším obchodním principem. Tedy vydejme x/983 383 podílů..." Přítomní souhlasně kývli, čímž byla pro ně věc vyřízena. Ostatně mohli lehce přikývnout. V jejich majetku stále ještě byly dvě třetiny vydaných akcií Standard, jako tomu bylo při založení trustu před 30 lety. 1. prosince dostali ostatní akcionáři doporučený dopis s prazvláštním svazkem akcií velikosti poštovních známek; dlouho si nad tím lámali hlavy a přece nezmoudřeli. Tak dostal jeden z akcionářů: jednu 994/983 383 akcii Awan Finsh, jmenovitá hodnota 10 centů; jednu 7 143/983 383 akcii Washingtonské petrolejářské společnosti, jmenovitá hodnota 7 centů; jednu 249 995/983 383 akciiStandard Oil Company of California, jmenovitá hodnota 25,42 dolarů. A ve stejném pořádku všech 983 383 akcií až k 34. společnosti. Jestliže se malí akcionáři již při výměně akcií ptali po smyslu 10centové akcie Swan Finsh, dosáhl matematický nesmysl svého vrcholu při výplatě dividendy. To jim došly šeky na 3 centy od Galena Signal Oil Company, na 0,82 centu od společnosti Borne Scrymser a od dalších 32 ostatních přidružených trustových společností, z nichž jen papíry Standard vynášely dolary. Je samozřejmé, že nad tím mnohý akcionář ztratil nervy, takže se snažil těch zlomků Standard co nejrychleji zbavit.

1 2 3 4 5 Kategorie: Žízeň impérií | Přidal: politruk (26.05.2012)

Počet shlédnutí: 380 | Rating: 5.0/1

Komentářů celkem: 0

Vyhledávání

Kecátko
--15 сек30 сек1 мин2 мин 200

Создать сайт Все для веб-мастера Программы для всех Мир развлечений Лучшие сайты Рунета Кулинарные рецепты

Statistika
Онлайн всего: 1 Гостей: 1 Пользователей: 0