Drazí soudruzi,
Existence silných komunistických stran, vedených marxismem-leninismem a proletářským internacionalismem, s kořeny v dělnické třídě, je požadavkem doby v každé zemi. Je to nenahraditelná zbraň v boji dělnické třídy za zrušení vykořisťování a za socialismus-komunismus.
V těchto podmínkách má zvláštní a základní význam odrazit antikomunismus, hájit socialismus, historické přispění SSSR a socialistickou výstavbu ve 20. století, identitu a revoluční tradice komunistického hnutí.1) Buržoazie i oportunistické síly, takové jako Strana evropské levice, se snaží očernit období, v němž především byly položeny základy výstavby socialismu. Snaží se neutralizovat atraktivnost komunistické ideologie, její dobře známou a jedinečnou schopnost načrtávat cestu a perspektivu - v období, kdy ji mnoho lidí zkoumá a hovoří o tom, že je na vzestupu - a proti kapitalistickému barbarství a slepým uličkám.
V podmínkách kapitalistické krize, jak stoupá rozhořčení dělnictva a problémy lidu, komunisté mohou hrát vedoucí roli v radikální organizaci lidového boje. Upřednostňování jejich vstupů na pracoviště a kolem nich v jejich sídlech je zásadní věcí pro komunisty; kteří vytvářejí silné ideologické pouto s lidmi, dávají jim víru, budují nové organizace, široce pracují na bázi odborů, propagují, že k uspokojení potřeb lidu je potřebná síla dělnické třídy a socialistická ekonomika. Komunisté hrají vedoucí úlohu v posilování lidového hnutí, jež bude bojovat s radikálními požadavky a cíli boje, vyjádří potřeby a práva dělnictva a mládeže, a položí otázku, zda to nejsou oni, kdo vytváří společenské bohatství a zda by tedy nemělo patřit jim.
Existuje také velmi významná zkušenost, týkající se škodlivé úlohy sociální demokracie a toho, že její reakcionářský charakter je nezvratitelný. Jsou to síly buržoazní třídy. Oportunistické formace takzvané „nové levice" jsou zahrnuty do strategie sociální demokracie, aby se tím podílely na řízení kapitalismu. SEL a strany jako Die Linke jsou mechanismem, jenž pomocí takzvané „levicové jednoty" prosazuje přeměnu komunistických stran a nebojuje proti monopolům a imperialismu, ale naopak jsou pákou k zahrnutí stran do jejich strategie. Takové síly nebojují proti Evropské unii, ale také se snaží zahrnout dělnické a lidové hnutí do strategie této mezistátní imperialistické unie.
Rozvoj a zostřování třídního boje staví před komunistické hnutí velké výzvy. Obrana marxismu-leninismu a všeobecných zákonů třídního boje a ideologické konfrontace s buržoazní ideologií a oportunistickými silami značně nabývá a významu.

Drazí soudruzi,
kapitalistická krize z nadměrného hromadění demonstruje historické meze kapitalismu, nadčasovost socialistické moci, moci dělnické třídy, zespolečenštění výrobních prostředků, centrálního plánování, dělnické kontroly. Obava kapitálu z chudokrevného a nejistého zotavení živí imperialistickou agresivitu, meziimperialistické soupeření, oblastní konflikty a možnost všeobecné války. Národy si dnes musí hlouběji uvědomovat, že humanizace kapitalismu a iluze, že kapitalistický trh lze kontrolovat, je podvod. Naše strana je přesvědčena, že boj pracujících v Řecku i ve světě bude emancipovaný tak, nakolik pracující pochopili, že ustavení Evropské unie a NATO byly třídní volby a byly nutné pro kapitál, neboť umožňují šíření činnosti a ziskovost monopolů. Proto se nemůže stát prolidovým, změnit se nebo být reformován. Nelze očekávat nic pozitivního v mnohapolárním světě vyostřujícího se meziimperialistického soupeření, kde USA a EU i další vycházející kapitalistické ekonomiky jako Čína, Brazílie, Rusko, Indie se budou navzájem střetávat k rozdílení imperialistické kořisti. Dnes je nutné, pro vědecký základ charakteru naší éry coby období průchodu k socialismu a přesné definice charakteru revoluce, a stejně tak hlavní snahou je připravit dělnickou třídu, lidové vrstvy a kombinovat taktiku a strategii. Bránit leninskou teorii imperialismu, jež specificky zdůvodňuje nutnost možnosti vítězství socialistické revoluce a výstavby socialismu. Hájit zákony socialistické výstavby.
V naší zemi jsou dělnická třída a lidové vrstvy vystaveny barbarskému napadání ve jménu krize, jež byla rozpoutána předešlou sociálně-demokratickou vládou PASOKu spolu s Novou demokracií, nacionalisty, EU a MMF. V posledních volbách statisíce lidí věřily KKE, jíž vzrostl počet hlasů i procent, s 8,5 % a 534 000 hlasy a 26 křesly (předtím měla 21). Volební výsledek celkově je svržením politické scény, ale ne protilidové politické linie. Část pracujících pod tlakem momentálních problémů byla polapena do slepé uličky řešení v rámci EU, obhajovaných oportunistickou a prosystémmovou formací SYRIZA. V nových volbách, svolaných na 17. června, se bude buržoazní třída snažit vznést nová dilemata, jež dávají kosmetické úpravy, dilemata středolevá i středopravá, uvnitř rámce kapitalismu a jednosměrné ulice EU, což odhaluje jedině KKE. KKE je jedinou skutečně lidovou protiváhou.
Tou protiváhou, jež je poznamenána významným odporem dělnické třídy v naší zemi, jež nese značku KKE a PAME, jež systematicky odhaluje příčinu krize, organizuje boj, vede nekompromisní ideologický zápas proti buržoazní ideologii, politice třídní spolupráce sledované kompromisními odborovými vedeními, antikomunismem a nebezpečnou úlohou oportunismu. Naše strana podřizuje veškerou svoji činnost základnímu úkolu formování společensko-politické aliance proti monopolům a imperialismu, a hraje vedoucí úlohu v dalším posilování třídně orientovaného pole v dělnickém hnutí, PAME, jenž spolu s dalšími antimonopolními shromážděními jako je Všezemědělské shromáždění (PASY), Celovecké antimonopolní shromáždění samostatně výdělečných (PASEVE), Studentské fronty boje (MAS), Federace řeckých žen (OGE), hraje vedoucí úlohu v lidových bojích. Poskytují sílu alternativnímu návrhu lidové moci, lidové ekonomiky s ústředním heslem za zespolečenštění monopolů, vytváření výrobních družstev, a tam, kde nelze provést zespolečenštění, plánování na celonárodní úrovni s dělnickou a lidovou kontrolou.


Se soudružskými pozdravy
ÚV KS Řecka