Hlavní strana » Články » Převzaté |
Tisíce univerzitních učitelů protestovalo před rektorátem Univerzity Baleárských ostrovů na podporu stávkujících učitelů. Na Baleárských ostrovech (Mallorca, Menorca, Ibiza a Formentera, u východního pobřeží Iberského poloostrova) už měl začít školní rok, ale nezačal. Učitelé vyšších a základních škol jsou od 16. září v časově neomezené stávce. V Palmě, hlavním městě Mallorky, denně demonstruje až 6000 učitelů před sídlem vlády. Když probíhal ceremoniál při zahájení semestru na Baleárské universitě, hrozen přednášejících vyšel ven, aby vyjádřil solidaritu s tisíci učitelů, protestujících venku.
Co žene učitele do takového extrému - bez mzdy a závislé na dobrovolných příspěvcích do jejich stávkového fondu? Proč stávku podporují všechny odborové svazy učitelů veřejného sektoru, „apolitické" profesní organizace i „politické" svazy spjaté s hlavními stranami - včetně baleárské pobočky patolízalského Národního sdružení učitelů vzdělávání (ANPE), vnímaného coby nejtěsněji spjaté s pravicovou Lidovou stranou (Partido Popular; PP), která provozuje oblastní vládu na ostrovech? Do akce, v níž je tolik v sázce, vyhnaly učitele dva spojené útoky oblastní i národní správy PP, na vzdělání a kulturu.
Škrty a kulturní útoky
Ve financování, mzdách a pracovních podmínkách vzdělávání dochází k vandalským škrtům, provázeným „reformou" národních osnov ministra národního školství Jose Ignacio Werta. Tyto útoky už vyvolaly velké stávky a protesty v celém Španělsku (zvlášť v Madridu, kde vzdor učitelů nabyl formy „zeleného přílivu" demonstrantů v zelených tričkách, symbolizujících celé hnutí. Baleárské ostrovy pod vládou PP s premiérem Jose Ramonem Bauzou a ministryní školství Joanou Mariou Campsovou jsou místem, kde sekera PP sekala nejvíc. Od května 2010 se učitelům prodloužila pracovní doba z 35 na 37,5 hodiny týdně a mzda jim spadla v průměru o 25 %. Školní rok 2013-2014 přináší snížení počtu učitelů o 1000 (8,3 % z celkového počtu) při stejném počtu žáků. Druhým faktorem je nový Integrovaný jazykový proces (TIL) vlády Baleár. Ten degraduje baleárskou variantu katalánštiny, užívanou na ostrovech už 800 let, a její dosavadní vyučování na školách, na jeden ze tří jazyků, vyučovaných ve vzdělávacím systému, spolu s kastilštinou (španělštinou) a angličtinou. Což proměnilo hněv učitelů na silné pobouření. Bauzovou záminkou pro změnu statutu katalánštiny na hlavní vyučovací jazyk je potřeba dát víc vyučovacího času angličtině, vykreslované coby „důstojná budoucnost pro naše děti". Dalším přiléváním oleje do ohně učitelského hněvu byla despotická reakce Bauzovy vlády na jakýkoli nesouhlas. V červenci, kdy tři vysokoškolští ředitelé oznámili ministerstvu školství nesouhlas jejich školních rad s návrhem, byli zbaveni funkcí. Když potom zástupce ministerstva školství na Menorce na protest rezignoval, byl nahrazen důvěryhodně vypadajícím knězem z ultrakonzervativního katolického seskupení Opus Dei. Ten ale musel rezignovat dříve, než nastoupil do úřadu, právě kvůli tak velkému pobouření značné části místní katolické komunity. Teprve teď Bauza dokázal najít loutku, ochotnou úřad převzít - místního radního z PP, který nemá se vzděláváním nic společného. 5. září byl časový plán k zavádění TIL dočasně přerušený, rozhodnutím Nejvyššího soudu Baleárských ostrovů na žádost jednoho z učitelských odborů. Bauza, aby soud obešel, prohlásil časový plán za nouzové opatření, což vyřadilo soud ze hry. Pokud jde o tón z vládních lavic, tady je poslanec PP Antoni Camps: „Pozitivní stránkou této stávky je, že budeme znát jména a příjmení těch, kteří se obávají o budoucnost našich dětí, i zadruhé straně těch, kteří využívají studentů k dosažení politických cílů." Během současné stávky policisté (se zakrytými služebními čísly) zadržovali vysokoškolské studenty a zabavovali jim mobilní telefony. Personálu i studentům bylo vyhrožováno vyloučením za nošení rudých a žlutých luků ve škole na znamení podpory katalánštiny a opozici vůči TIL. Nic z toho ovšem hnutí nezastrašilo - ve školách studenti zavěšují na YouTube videa, vyjadřující jejich nenávist k TIL a solidaritu s učiteli, často písněmi, které chytře parodují poslední katalánské hity.
Proč TIL?
TIL nespadl z nebe - je to jednoduše nejnovější útok Bauzovy vlády v její válce za zvrat třicetileté, na konsensu založené postupné normalizace úlohy katalánštiny na Baleárách, obnovy poté, co ji Francova diktatura (1939-1975) postavila mimo zákon. Bauza, dopředu vybraný v rámci PP, když předstíral sympatie k jejímu více „mallorskému" křídlu, od získání většiny v oblastních volbách v červnu 2011 povinně plnil program dekatalanizace, o němž ve volební kampani nepadla ani zmínka. Bauzovy akce zahrnovaly eliminaci znalosti katalánštiny coby požadavku k zaměstnání ve veřejné správě (což Baleárská univerzita popsala jako odsouzení jazyka k „postupnému vymýcení"; odsoudily jej všechny odbory veřejného sektoru); snižování používání katalánštiny ve veřejném vysílání; uzavírání nebo konec financování mnoha kulturních institucí. Zvlášť významné bylo povýšení kastilštiny coby výukového jazyka spolu s katalánštinou v roce 2011, a segregace studentů podle jejich volby (proti všemu pedagogickému poučování, včetně toho od Školské rady Baleárských ostrovů). Takové posuny stačily k rozzuření desetitisíců lidí, včetně mnoha voličů PP, vedoucímu k padesátitisícové demonstraci pod heslem „ANO našemu jazyku" v Palmě vloni 25. března. Protidemonstrace na podporu PP přilákala 34 (!) účastníků. Zatím v červnu tohoto roku hlavní Bauzův plán - ukázat, že jakmile se rodiče rozhodnou, že nechají své děti vzdělávat v kastilštině, zápisy do vzdělání v katalánštině ostře spadnou - zoufale vyhořel. Ministerstvo školství tvrdilo, že kolem 70 % rodičů přihlásilo své děti do katalánských škol a 30 % do kastilských. Nicméně hluboký průzkum zápisů do základních škol, vedený hlavním učitelským svazem (Všesvazový syndikát pracujících; STEI-i), odhalil, že ministerstvo lhalo: zápisy tří- až šestiletých dětí ukázaly 86 – 90,5 % ve prospěch vyučování v katalánštině. Jen pár katolických škol prolomilo údaje z ministerstva, od 71 do 29 %. Reakcí vlády na tuto porážku bylo tvrdohlavé protlačování TIL, s vyhýbáním se jakékoli skutečné konzultaci se školskou komunitou.
Průlom?
Zavedení „trojjazyčného" studijního programu, TIL, sníží povinné minimum hodin vyučování v katalánštině z 50 na 30 % nebo ještě méně. Učitelé jen se základy angličtiny budou teď muset v tomtojazyce učit předměty jako matematiku nebo ekologii jen s „pomocí" nejprimitivnějších učebnic. Co vysvětluje tohle protivzdělávací šílenství, které už vedlo dokonce k rezignaci úředníků, dosazených PP? Není to kvůli nízké úrovni kastilštiny u baleárských studentů; ta už je lepší než u studentů z několika pevninských oblastí, kde se mluví výhradně kastilštinou. V jeho srdci leží konzervativní, neo-frankistická posedlost, že Španělsko, „jediné a nedělitelné", je ohrožováno katalánskými, baskickými a galskými menšinami. Především musí být zastavena jakákoli propagace katalánské identity, zrozené s buržoazním hnutím za katalánskou nezávislost a s šířením katalánského jazyka a kultury. Bauzova válka je tudíž součástí nekonečných, Lidovou stranou řízených pohybů k donucení katalánské vlády, aby jako vyučovací jazyk zavedla kastilštinu. Je to součást téže ofenzívy jako groteskní operace, jakou bylo i rozhodnutí aragonské vlády PP předefinovat katalánskou mluvu podél hranice s Katalánskem coby „aragonštinu, typickou pro východní oblast". V době vzniku tohoto článku stávka, jež začala s devadesátiprocentní účastí, pokračovala, ačkoli účast spadla od 5. dne na 55 %. Každodenní protesty zatím nevykazují, že by pohasínaly, a členové vlády Baleárských ostrovů se jednoduše nemohou ukazovat na veřejnosti. Silným bodem stávky je úloha všesvazové rady učitelů, se skupinou v každé škole a s webovou stránkou, starající se, aby učitelé i veřejnost byli informovaní a očkovaní proti Bauzově černé propagandě. Vše naznačuje krutý, vleklý boj. Bauzova vláda se rozhodla, že musí střet vyhrát, a odmítá všechny nabídky ke smíru, včetně té, již předložil kancléř Baleárské univerzity. Mají-li učitelé zvítězit, budou potřebovat každý sebemenší projev podpory, jenž mohou dostat.
Dick Nichols (evropský dopisovatel zpravodaje Green Left Weekly), Barcelona, 23. září 2013
Zdroj: https://www.greenleft.org.au/node/55002 | |
Počet shlédnutí: 580 | Rating: 2.0/1 |
Komentářů celkem: 0 | |
Proletáři všech zemí, spojte se! |
---|
Způsob přihlášení |
---|
Kategorie | ||||
---|---|---|---|---|
|
Vyhledávání |
---|
|
Kecátko |
---|
|
Statistika |
---|
Онлайн всего: 1 Гостей: 1 Пользователей: 0 |