Neděle, 20.07.2025, 00:34 | Čest práci! Гость
Drátem do Voka
...a pořádně!
Články
| Hlavní strana » Články » Převzaté |
(Ne-)zastupitelská demokracie
(Ne-)zastupitelská demokracie Proč jsou myšlenky, jež mají ve většině zemí širokou podporu, tak často vykreslovány coby kontroverzní, polarizující a rozdělující, jakmile je uchopí legislativa? Proč se profesionální politická třída zdá být zcela samostatnou společností, jež nechápe voliče, které bude pravděpodobně zastupovat? To jsou existenční otázky u kořene politické dysfunkce Ameriky - a nová studie shromážděných rysů údajů nakonec poskytne několik konkrétních odpovědí. Průzkum, jenž vedli David Broockman z Kalifornské univerzity a Christopher Skovron z Michiganské university u téměř 2 000 zákonodárců napříč Amerikou, dokumentuje představy politiků o názorech jejich voličů na horké problémy jako všeobecná zdravotní péče a manželství homosexuálních párů. Potom tyto představy porovnává s aktuálními názory voličů. Vzájemné srovnávání odhaluje nepříjemnou pravdu: republikánští i demokratičtí zákonodárci ohromně přeceňují konzervatizmus mnoha lidí, které, jak předpokládají, mají zastupovat. Celkově zpráva shledává, že „konzervativní politici systematicky věří, že jejich voliči jsou konzervativnější, než ve skutečnosti jsou, o víc než 20 procentních bodů, zatímco liberální politici také obvykle přeceňují konzervatizmus, a to o několik procentních bodů". Nakonec to vyústilo v politický systém vnitřně nepřátelský vůči převládajícím návrhům a naprosto nezastupující veřejné mínění. Samozřejmě, první otázkou je proč: Proč politici, také známí coby lidé, u nichž se předpokládá, že jsou profesními odborníky na zastupování ostatních, tolik nechápou své vlastní komunity? Broockman a Skovron tvrdí, že odpověď souvisí s nadvládou pravicové mytologie. S citací „prohlášení Richarda Nixona, že »mlčící většina« Američanů podporovala jeho politiku" a „náznaku Sarah Palinové, že ji podporuje skrytá »skutečná Amerika«" výzkumníci správně poznamenávají, že zbývá „lidová teorie mezi konzervativními politiky je podstatně konzervativnější, než se zdá v nominální hodnotě". Tato teorie je nepochybně živena sdělovacími prostředky typu televize Fox-News, která protlačují tak nepřesné bajky. Reklama Nicméně, trvalost báchorek nemůže vysvětlit celý fenomén. Je tu i fakt, že v době penězi ovládané politiky mnoho profesionálních zákonodárců nepřichází z řad prostých lidí; naopak, stále víc z nich je z řad smetánky, jejíž izolovaná výchova uvnitř uzavřených komunit je zanechává zcela odcizené jejich volebním okrskům. Taková izolovanost se během jejich funkčních období zostřuje. Usazeni v bublině konzervativně naladěných podnikových lobistů a megadárců, dospívají k mylné domněnce, že to, co vypadá jako převládající postoj, v takové bublině jaksi představuje konsensus v širším světě. Samozřejmě, volební proces je pokládán za všelék - předpokládá se, že vyjde z oné bubliny a vynutí si sepětí mezi zastupujícím a zastoupenými. Ale jelikož být zvolen do funkce je teď spíše o zakoupení drahých televizních inzerátů než o shromážděních na náměstí, už ani proces kampaně nedokáže seznámit politiky s řadovými voliči. Jak potvrzují údaje průzkumu, „představy politiků o veřejném mínění po kampani i po samotných volbách vypadají, že se shodují s jejich představami před nimi, a jen máloco dokazuje, že by se jejich falešné představy opravily." Výsledkem je nezastupitelská demokracie, což vznáší druhou otázku - o republikánské demokracii jako takové. Může za těchto podmínek opravdu existovat? Názvem zcela určitě ano. Jak dokazují stálé odkazy na pojetí politických projevů, úctyhodná značka je skutečně živá, a dobře. Potíž je v tom, že samotná značka je omezená. Sama o sobě nemůže udržet tak radikální pojem jako samospráva, zvlášť v okamžiku, kdy naši zastupitelé jsou stále ve větší míře neznalí vůle veřejnosti - a nepřátelští vůči ní. Bude-li taková ignorance a nepřátelství pokračovat, republikánská demokracie se docela určitě stane pouhým jalovým sloganem- a Amerika se pravděpodobně stane mnohem méně vyjímečnou, než bychom kdy měli dovolit. David Sirota, 8. března 2013 www.davidsirota.com . Překlad (rv)
Zdroj: http://www.davidsirota.com | |
| Počet shlédnutí: 426 | Rating: 0.0/0 |
| Komentářů celkem: 0 | |
Proletáři všech zemí, spojte se! |
|---|
Způsob přihlášení |
|---|
Kategorie | ||||
|---|---|---|---|---|
|
Vyhledávání |
|---|
|
|
Kecátko |
|---|
|
|
Statistika |
|---|
|
Онлайн всего: 1 Гостей: 1 Пользователей: 0 |