Indie - zrada BRICS i svých chudých

Indie bude jen stěží součástí BRICS, má-li BRICS zůstat jedním z hlavních symbolů boje proti západnímu imperialismu a primitivnímu globálně tržnímu fundamentalismu.

„Indie sní o tom, že se stane příštími Spojenými státy. A lidé, s mozky vymývanými západními i indickými sdělovacími prostředky, doufají, že premiér Modi je tam vezme,“ vysvětlil Binu Matthew, vydavatel vlivného pokrokového indického internetového časopisu Countercurrents (Protiproudy), operující z jižního státu Kerala. “ „Chudina a nižší střední třída jsou úplně vygumovaní; zmizeli z televizních obrazovek, z deníků i z filmů Bollywoodu… Pokud není nějaká nerealistická látka »dobrých pocitů« jako »Milionář z chatrče« (‘Slum Dog Millionaire’).V nové Indii zkrátka neexistují.“

Celý jeden rok jsem se vracel do Indie, přejíždějíc z hlubokého jihu Keraly po Kašmír a utlačovaný severovýchod. Pracoval jsem ve vesnicích feudálního státu Haryana, v cynickém náboženském centru Varanasi, v hluboké přírodě Tamil Nadu.

Lidé se mi smáli, když jsem vyřkl slovo „demokracie“, zvlášť na vesnicích, kde stále žije většina Indů a kde „volby“ jsou synonymem pro kupování hlasů za drobný peníz a alkohol, a s porušenými sliby, dokonce s přímým zastrašováním.

Ptal jsem se na BRICS, a odpověď přišla ve formě prázdných tváří, absolutního zmatení. Jen v některých snobských kavárnách v Dillí a v Bombaji byla aspoň nějaká znalost o pokrokové skupině, k níž Indie podle svého tvrzení patří.

Před půl rokem jsem napsal dlouhou reportáž, nazvanou „Indie je kde? Na dvou židlích!“ Tvrdil jsem, že indická vláda a elity hrají složitou hru: chtějí se ukazovat se západem i s BRICS.

Ale teď se všechno velice rychle mění a vyvíjí. Indie je stále blíže Spojeným státům a Západu a stále dál od boje proti imperialismu. Návštěva prezidenta Obamy v Dillí v lednu 2015 posílila vojenské spojenectví mezi USA a Indií. Také posílila ideologickou, propagandistickou, bezpečnostní a ekonomickou závislost Indie na Impériu.

„Indie zradila BRICS“, uzavírá Binu Matthew. „Vojensky, politicky i ekonomicky.“

„Jsme svědky velmi negativního vývoje v téhle zemi“, řekl mi Shrimoyee Nandini Ghosh, v Dillí sídlící právník. „Náš premiér Narendra Modi je vlastně vrcholem tohoto negativního vývoje. Je to megalomanská, genocidní osoba. A Indie se pod ním posouvá stále blíž k primitivnímu kapitalismu; ke Spojeným státům, Izraeli a dalším imperialistickým zemím.“

Genocidní?

Západní masové sdělovací prostředky nám to nechtějí dát vědět, ale probíhá genocida v Kašmíru, s již nejméně 80 000 ztracenými životy a nesčetnými případy mučení, znásilňování a mizení.

Parvez Imroz, předseda Koalice občanské společnosti Jammu & Kašmíru, vysvětloval během našeho setkání v kašmírském Srínagaru:

„Armáda se od roku 1989 uchýlila k válečným zločinům, protože dává právní beztrestnost a jen málokdy je ozbrojený příslušník potrestaný za zločiny proti lidskosti. Militarizace v Jammu a Kašmíru zasáhla všechny aspekty života, a indické sdělovací prostředky a občanská společnost bohužel, jen s několika vyjímkami, také rozšiřuje morální a politickou beztrestnost na armádu, která věří, že bojuje s přeshraničním terorismem. Systematické mizení, hromadné hroby, mučení jsou v indických i mezinárodních sdělovacích prostředcích naprosto ignorovány.“

Zlovolnost pro chudé v Indii je legendární a je na vzestupu.

Zatímco vlády Brazílie, Ruska, Číny a Jižní Afriky jsou odhodlány zvýšit životní úroveň všech svých občanů, Indie zanechává přes polovinu své populace „vzadu“, v příšerných podmínkách, naprosto nechráněné.

Zatímco druhdy hrůzné slumy Jižní Afriky jako Alexandra a Soweto jsou teď celé divé do projektů vysoce kvalitního bydlení, volných hřišť, veřejné dopravy a bezplatných léčebných zařízení a škol, indické slumy se vůbec nezměnily. Zatímco každá chudinská čtvrť v Jižní Africe má důstojné veřejné prostory a nákupní střediska, v Indii jsou areály pro nové zbohatlíky střeženy ozbrojenými strážemi, které mají striktní rozkazy použít sílu proti „nevítaným návštěvníkům“, což je - chudina.  

Nová Indie roste výlučně pro bohaté a pro střední třídu, tudíž pro menšinu v zemi. Je stále pravicovější, extrémně pro-tržní, šokujícím způsobem netolerantní vůči svým menšinám.

Premiér Narendra Modi má sám děsivý záznam od dnů, kdy sloužil jako ministerský šéf státu Gujarat. Tam došlo v roce 2002 k nejkrutějším incidentům sektářského násilí od získání nezávislosti Indie. Proti Modimu už bylo zahájeno několik soudních procesů u zahraničních soudů. Jak oznámil The Milli Gazette 13. listopadu 2014, jeden významný trestní případ byl podán dokonce až v Austrálii:

„Soudní obžaloba je dána pod záštitu AJC; podal ji Asif Vahora, přeživší masakry v roce 2002, kdy bylo přes 2 000 lidí zabito a přes 150 000 vyhnáno. Žalující odkazuje na zničení 20 000 muslimských příbytků a obchodů a 360 míst pro bohoslužby.“

Ale Modi má ukryté eso v rukávu: vykazuje ostře protisocialistické a protičínské nálady, a západ cítí, že objevil nové spolehlivé spojence v něm a jeho kohortách - indických oligarších.

Prominentní indický vydavatel Sudhanva Deshpande (“Left Word Books”) vysvětlil, že tento trend začal vlastně už před Modiho inaugurací:

„Indická zahraniční politika se stále víc obrací k USA. Před několika roky Indie projednávala indo-americkou jadernou smlouvu. To vedlo k velké opozici doma, tady v Indii, ale vláda se do dohody pustila. Hinduistická pravice se stále více orientovala na USA. Vláda také obhajovala mnohem těsnější vazby s Izraelem. Jak víte, Indie je dnes největším nákupčím izraelských zbraní na světě.“

Před odjezdem z Indie jsem se setkal s přáteli, Arundhati Royem (renomovaným indickým spisovatelem a aktivistou) a Sanjay Kakem (velkým nezávislým filmovým dokumentaristou). Diskutovali jsme o situaci v Kašmíru a růstu tržně fundamentalistických and prozápadních trendů v Indii.

Arundhati Roy se mě zeptal, co si o tomto veškerém vývoji myslím. Vyjádřil jsem hlubokou nespokojenost, dokonce znechucení. Ale potom, já, nenapravitelný optimista, jsem se dopustil hrozného faux pas, mumlajíc cosi o „velkých indických intelektuálech“, kteří by bojovali za mnohem lepší, nezávislou, socialistickou Indii. Arundhati Roy se na mě smutně pousmál: „A kde jsou ti velcí indičtí intelektuálové?“ Musel jsem připustit: většina z nich sedí u našeho stolu.

Andre Vltchekpro http://journal-neo.org/2015/02/27/india-betraying-brics-and-its-poor/

Překlad Vladimír Sedláček, 2. 3. 2015