Sobota, 19.07.2025, 20:36 | Čest práci! Гость
Drátem do Voka
...a pořádně!
Články
| Hlavní strana » Články » Ostatní autoři |
Zapřisáhlým nepřítelem EU snadno a rychle? - Navštivte Europarlament!:
Prozatím největším úspěchem Evropského sjednocovacího procesu je sjednocení stranické šlechty všech barev a veřejně vyznávaných ideologií do jednotné, plutokraticko aristokratické euroaristokracie s mafiánskými, neofeudálními, plutokratickými a sektářskými sklony.
Nejmenovaný CIO (Chief Information officer — Vedoucí útvaru výpočetní techniky), jehož demokratickým ideálem a obdivovaným vzorem hodným k následování i v Evropě je prý indický kastovní systém, kde ti úspěšní jsou odděleni od těch tržně neúspěšných zdmi z betonu i zákonů, se na podnikovém večírku upřímně divil, že jsme dosud nepoznali, jak úžasné je létat vrtulníkem...
Tento fakt zřejmě souvisí s výší platů pracujícího lidu versus euromanažerské šlechty. Manažerstvo je zpravidla vypláceno mateřskou nadnárodní korporací ve výši obvyklé v EU, zatímco nám, ač odvádíme stejnou práci (mnohdy stejnými úkony na stejném databázovém informačním systému) a platíme za potraviny, průmyslové zboží i nemovitosti stejně či mnohdy ještě více, než je obvyklá cena jinde v EU, je téměř dvacet let po převratu (a návratu do tzv. demokratického světa) za stejnou práci vyplácena pětkrát až desetkrát nižší mzda, než jakou dostávají naši spolueuroobčané z jiných evropských poboček té samé nadnárodní korporace. Práv i „práv" žen se v tzv. euroatlantickém kulturně politickém okruhu zastává kdejaká pouliční či partajní eurofeministka v těsném spojení s genderovou specialistkou zpravidla ze zámoří, zatímco otázka rovných práv občanů národů poražených ve studené válce (vae victis!) s právy občanů vyvolených vítězných zemí EU, natož pak s občany USA či jiných plutokratických a mnohdy sionistických diktatur zvaných souhrnně „svobodný svět", je euroatlantické tabu. Zřejmě státy i občané jsou si dle Listiny práv a svobod člověka rovní a rovnější. Příznačné je, že ve věcných i ideových principech stejně zahájil svůj osobní projev k nám, hostům na půdě europarlamentu i jistý Europoslanec z KSČM. Takže po vážení cesty napříč Evropou, natěšen na slavnostní okamžik shlédnutí práce nejvyššího zákonodárného sboru Evropy (a nesmlouvavý, tvrdý revoluční boj komunistických předáků za spravedlnost a pokroková práva pracujících tříd kráčejících po vzoru velkého Lenina a Gottwalda na čele pokrokové části lidstva), jsem se od někoho, kdo se rudým dresem a funkcí deklaruje jako vůdčí budovatel beztřídní společnosti dozvěděl, jak je úžasné a praktické létat letadlem (přitom on dobře věděl, že za hodinu se jeho posluchači budou mačkat zpátky v autobusu, zoufale při tom zadržujíce a potlačujíce základní tělesné potřeby). Jako člověk, který jménem svobodně demokratické republiky byl de iure připraven o jedinou dceru i ženu, aniž by se čímkoliv provinil a mohl se účinně bránit i bránit svou rodinu, jsem si vyslechl, jak že jsou krásné dovolené v karibiku pana europoslance s jeho početným potomstvem a jak je úžasné, mít v Evropě všude známé a přátele (ze spřízněných tržních euromafií), že pak je život hned jinačí, takový bohatší... S tímto názorem souhlasím, neb jsem při pokusech o pořízení bydlení několikrát měl tu čest navštívit palác a památník plutokratické korupce zvaný Pražský magistrát a bez příslušnosti k novodobé šlechtě nemáte šanci a to ani když máte na účtu příslušný obnos, pakliže ho ovšem nehodláte s nejistým výsledkem předem složit coby tzv. sponzorský dar. Avšak měl bych si pánů europoslanců v rudém dresu vážit, neb patří k těm schopnějším. Ti v dresech jiných barev nedokáží mnohdy ani pokrýt moudry svých státnických osobností křídový papír takových těch obsažných a výpravných modlitebních euroknížeček pro svíčkové eurobáby a eurolokaje, jakými nás v grafomanském záchvatu neustále obdarovává jistý rovněž europoslanec za KSČM. Stohy jeho výplodů zaplňují průjezd č.p. 9 v Ulici Politických vězňů. Při jejich četbě mívám neodbytný pocit, že jde o obšlehnuté stenografické záznamy skupiny Holki při maturitě z občanské nauky. „Pane poslanče," pravila předřečnice, které jsem se ptal, zda-li jsou europoslanci školeni alespoň základům rétoriky a jaký je požadovaný stupeň vzdělání a gramotnosti pro práci v onom nejvyšším zákonodárném sboru Evropy, „předávám vám slovo, avšak vůbec vám nezávidím, neboť vaši oponenti z publika jsou na vás až nepříjemně dobře připravení a při zodpovídání otázek, které vám budou klást, bych opravdu nechtěla být na vašem místě." „A kdo?" Otázal se věcně a zkušeně pan Europoslanec. Slečna ukázala na mne. „Ten se ti po celou tu hodinu vyhýbal jak čert kříži," svěřila se mi učitelka matematiky, sedící vedle mne a sdílející se mnou stejné názory na práci, smysl i povahu europarlamentu, na který jsme mohli hodinu před tím shlížet s galerie. Tedy pakliže cca padesát přítomných v sále s celkem 863 křesly, při jednání o rozpočtu EU a projektu Galileo byl dostatečně reprezentativní vzorek europoslanectva. Soudružce učitelce nezávidím, neb říci dětem pravdu o europarlamentu znamená čelit obžalobě z hanobení státu, svobodně demokratického zřízení a Evropské unie se všemi následky. Zkrátka rouhání proti současnému božstvu a víře. Za onu necelou hodinu jsem se z právě přednášených projevů europoslanců dozvěděl celkem 6x, že čtyři pětiny ze svěřených peněz o nichž rozhodují, jde (dle jejich slov) mimo účel rozpočtu, rozuměj prostý euroobčane, že jsou prohospodařeny, či rovnou rozkradeny různými euromafiemi přisátými prakticky po celém těle Evropy. 2x si sami sobě přiznali, že jsou Evropě nanic. Sami europoslanci se nazývají tzv. „demokratickou třídou" , která má mít alespoň něco společného s obyvatelstvem, což dnes nemá, jak sami sobě připomínali. Brusel se dle jejich slov oddaluje od těch, které má zastupovat. Standardní projev europoslance v délce dvou minut má typické rozložení: Prvních 30 sekund děkovačka spřáhlým mafiím. (Náš pan europoslanec nám ostatně vysvětlil, že práce v europarlamentu je nekončící výměnný handl mezi zájmovými skupinami, a byl na stav věcí pyšný. Jak by ne, když právě z tohoto kupčení plyne do jeho láhve s mlékem, na níž je závislý bezpracný život jeho rodiny a početného potomstva, nejvíce peněžních šťáv. Poté se europarlamentní štěnice (záměrně užívám slov klasiků, pozorní čtenáři „svobodou a demokracií" zakázané a cenzurované literatury ví jistě kterých) zmíní několika vysoce zasvěcenými slovy o předmětu svého projevu. Kupř. od zástupkyně ekoteroristů jsem se dozvěděl, že jaderná energie je ničivý druh energie. Následuje směska rektálního alpinismu (cituji:) paní komisařko, vzdávám Vám hold, zasloužila by jste si medaili... a extatických výkřiků typu (cituji:) ...Až já budu předsedou! Projev uzavírají typické fráze virtuálních vyjednávačů placených od hodiny o tom, jak těžké, náročné, vysilující a (pochopitelně) nákladné bylo (a ještě bude) jednání. Mnozí europoslanci mají očividně potíže, čím vyplnit ony dvě minuty, neb nemají co říci již ve chvíli, když berou papír s projevem do rukou. Jak nás s patřičnou hrdostí na současný stav poučil pan europoslanec za KSČM, vše je již předem dohodnuto, a tedy čtení projevu v prázdném sále je pouze formalitou. (!) Velcí řečníci od starověku po dnešek, řečníci i státníci dvacátého století, jakými byli (namátkou a ze všech barikád) V.I.Lenin, Klement Gottwal, Fidel Castro i T.G.Masaryk, by se navzdory svým navzájem protikladným světonázorům, třídního původu a ideologiím sborově otřepali hnusem, co za ubohé blekotající sebestředné (a nenasytné) existence se zde vydává za zástupce lidu Evropy. A jaký je pak lid Evropy, když dovolí, aby se tyto kreatury vydávaly za jeho zástupce a zákonodárce?! Vždyť lid má vládu takovou, jakou si zvolí, případně nechá dosadit, a jakou strpí. Skrze takové „vůdce" Evropy cesta k ekonomickému, státnímu i kulturnímu sjednocení evropských národů rozhodně nevede! Jsou to právě oni sobečtí plutokratičtí europoslanci všech barev politického spektra, včetně poslanců za tzv. komunistické strany (které svými stanovami i činy a politikou již dávno nejsou komunistické), kteří vedou Evropu do ideového, morálního, kulturního úpadku i etnicko fyzické záhuby a degenerace, kdy nejenže Evropské národy nejsou schopní ze svého území odsunout cizí okupační vojska a vymanit se z nadvlády cizího, konkurenčního kapitálu, ale ani dosáhnout jazykového, kulturního, technického, branného, právního sjednocení a odstranění zbytků temného středověku, jakým jsou mimo přežívající feudalismus a aristokratické principy uspořádání společnosti i takové zvrácenosti proti životu, rozumu a pokroku, jako církve svaté a totalitní náboženství vůbec. Přitom neodvratně nadchází čas, kdy bude muset Evropa a s ní celé evropské kulturní bohatství, světonázor a odkaz stojící na antických základech bojovat na všech frontách o holé přežití na planetě Zemi s Asií i USA. A Pamatujme při hodnocení a zúčtování s Evropskými institucemi i s našimi politickými zástupci, že lid má vládu a vládnoucí třídu takovou, jakou dovolí a že společenství, která ze svého středu i čela průběžně a s veškerou důsledností a nesmlouvavou tvrdostí neodstraňovala patologické, zpátečnické a parazitující jedince i celé skupiny, dřív či později podlehla v konkurenčním boji o životní prostor! Vraník | |
| Počet shlédnutí: 290 | Rating: 0.0/0 |
| Komentářů celkem: 0 | |
Proletáři všech zemí, spojte se! |
|---|
Způsob přihlášení |
|---|
Kategorie | ||||
|---|---|---|---|---|
|
Vyhledávání |
|---|
|
|
Kecátko |
|---|
|
|
Statistika |
|---|
|
Онлайн всего: 1 Гостей: 1 Пользователей: 0 |