Několik let odkládaná třetí fáze reformy veřejné správy vypadá podle prvních informací jako další tunel na občany. Vládnoucí garnitura chce evidentně dobře zajistit své věrné a (všeho) schopné. Na každých patnáct řadových ministerských úředníků může být už vedoucí a na pětatřicet ředitel. To budou platy a prémie! Paní Nagyová na Úřadu vlády dala přeci příklad. Není divu, že je Praha nejpravicovější město v republice a úředníci nejen z ministerstev, ale i bank a ředitelství různých podniků tam houfně volí Topku a někteří z nostalgie ODS. Zatímco regiony vinou špatné makroekonomické politiky formulované v Praze zkomírají a jsou všechny pod průměrem EU, tak část vyvolených Pražanů si žije vysoko nad průměrem. Bují zde korupce a kdo, jak se říká, nepřijede na praseti, nemá šanci na cokoliv dosáhnout. 40 let jsme trpělivě snášeli komunisty, teď budeme 40 let trpělivě snášet mafiány? A co bude potom? Vrátíme se k totalitě? Lhostejnost se nám nevyplatila a nevyplácí. Měli bychom klást správné otázky "odpovědným" a trvat na jejich zodpovědnosti. Nebuďme lhostejní, neděláme to jen pro sebe, ale hlavně pro své děti. Možná nám budou také jednou klást "správné" otázky a my se jim budeme stydět podívat do očí. V devadesátých letech se tunelovala naše minulost, následně až do teď se tunelovala naše přítomnost a teď prostřednictvím důchodové reformy se tuneluje už naše budoucnost. A k tomu se vhodné personální rezervy přesunou z ministerstev do penzijních fondů, kde budou na oplátku nakupovat Kalouskovy dluhopisy. Aby k tomu nedošlo, je nutné se duševně namáhat. Sehnat si dost relevantních informací, zvážit je, porovnat je a podle toho se nějakým způsobem rozhodnout. Pravděpodobně bude vhodné založit zcela nové politické síly, které budou mít lépe propracovaný systém kontroly mocenských mechanismů a poněkud jasněji v hlavě co chtějí a co nechtějí, upozorňuje docent František Koukolík.