Ve své dvanáctiminutové řeči nám stihl vyčíst, že si nevážíme, jak se máme materiálně dobře, lépe než všechny předchozí generace, závidíme si a pomlouváme. 

Hospodářský růst už sice není takový, jaký býval, ale návrat k zdravému trhu a rozumu, místo nezdravých a někdy iracionálních regulací, podle něj zajistí nápravu. 

Opozice, samozvaní spasitelé z řad občanských iniciativ a další živly nemající v úctě a oblibě parlamentní demokracii, prý šíří ve společnosti negativismus a když k tomu přičteme potíže eurozóny, ze kterých se nemáme zlomyslně radovat, tak je na problémy zaděláno. 

Řešením podle Klause není výměna toho či onoho ministra, zvolení jiné sněmovny a podobně, ale semknutí se na bázi přirozené solidarity v rámci rodiny, obce a státu, neboť nic lepšího není k dispozici. Jak se mají lidé semknout, když jsou zdroje vytunelovány a rozkradeny, z občanů se stali nádeníci a gastarbeitři ve vlastní zemi, to vše za bdělého dohledu transformačních vlád, prezident už nevysvětlil. Asi nebyl čas. Nicméně popřál všem šťastný nový rok a vyhlásil částečnou amnestii.