Hlavní strana » Články » Ostatní autoři |
S tím, jak se vinou opatření Nečasovy vlády postupně zhoršuje ekonomická situace většiny české společnosti (a výrazně zlepšuje menšiny), dochází k zajímavým posunům v politických preferencích občanů. KSČM se dostává na druhou příčku oblíbenosti a společně s vítěznou ČSSD má šanci dosáhnout dokonce ústavní většiny. To dostáva protilidové politiky napříč spektrem do stavu hysterie. Ukázalo se to i na příkladu oslavy 1. máje v Chomutově.
U sociálních demokratů se proto začíná meditovat, zda požádat komunisty o tichou či hlasitou podporu své případné menšinové vlády, nebo přehodnotit tzv. Bohumínské usnesení a pozvat několik komunistů do vlády. Dělají však, jak se lidově říká, účet bez hostinského.
Čeští a moravští komunisté jsou dobře poučeni francouzským příběhem, kde socialista F. Mitterand vlákal francouzské soudruhy do vládní pasti, ve které ztratili důvěru veřejnosti a dodnes se těžce vzpamatovávají. Ministerská křesla pro několik funkcionářů přišly stranu, ale hlavně francouzské pracující, velmi draho. Z krize důvěry na levici pak dlouhá léta profitovala umírněná pravice a začala dokonce posilovat i ta neumírněná... Je to logické, vždyť sociální demokracie podle ekonomů tradičně zastává jen »smíšenou ekonomiku«, zmírňování nerovností kapitalismu pomocí systému progresivního zdanění a sociálních podpor, parlamentní demokracii a občanské svobody. Ve svých nejúspěšnějších obdobích sociálnědemokratické strany nepochybně dokázaly zlepšit životní podmínky pracujících tříd ve srovnání s neregulovaným kapitalismem. Nicméně velmi závažné problémy zůstávají neřešeny. Připomeňme si které. Za prvé, kapitalistický ekonomický mechanismus má tendenci vytvářet hrubé nerovnosti příjmu, bohatství a životních šancí. Sociální demokracie má na tyto nerovnosti malý vliv, což se za poslední desetiletí dále zhoršilo. Reálnou perspektivu odstranění těchto hrubých nerovností nabízí pouze radikální změna ve způsobu rozdělování osobních příjmů. Za druhé, »smíšená ekonomika« je problematická ze dvou důležitých důvodů. V dosud existujících smíšených ekonomikách zůstávaly socialistické prvky podřízeny kapitalistickým prvkům. Znamená to, že zbožní a mzdové formy zůstaly primárními formami organizace výroby a placení lidské práce. »Socialistické« aktivity musely být financovány z výnosů daní vytěžených z kapitalistického sektoru, což znamenalo, že možnosti rozšiřování sociálních opatření a bezplatného poskytování základních služeb závisely na zdraví kapitalistického sektoru a síle daňové základny. Sociálně demokratické vlády jsou schopny »dodávat zboží« pouze tehdy, jestliže kapitalistický sektor vykazuje silný růst. A ten se v střednědobém horizontu vinou špatných evropských politik opravdu, ale opravdu nerýsuje. Sociálnědemokratické vlády si tak samy inherentně omezují vlastní schopnost přetvářet třídní strukturu společnosti: pokusy o radikální redistribuci vždy hrozí, že zničí kapitalistický stroj tvorby bohatství, na kterém jsou tyto vlády koneckonců závislé. A to ani několik případných komunistických ministrů v Sobotkově vládě nezmění. S předchozím souvisí okolnost, že pokud je smíšená ekonomika směsí kapitalistických a socialistických prvků, bylo zatím jen málo vážných pokusů o definování principů, podle nichž funguje socialistický sektor. Pokud sociální demokraté nemají promyšlenou představu o tom, jak mají vlastně vypadat plánované a nezbožní formy výroby a jak lze posuzovat jejich efektivitu, nejsou způsobilí obhajovat svůj oblíbený mix jinak, než velmi vágním a moralizujícím způsobem. To stačit nebude. Z tohoto hlediska lze náš pokus o definování principů socialistického ekonomického mechanismu v dokumentu Socialismus v 21. stoetí chápat jako vytváření socialistické páteře, která tak nápadně chybí současné sociální demokracii: i ti, kdo s ním nesouhlasí, mohou najít něco cenného v našich argumentech potud, pokud osvětlují onu nedostatečně vyvinutou složku mixu »smíšené ekonomiky«. Takže komunisty a sociální demokraty čeká ještě hodně společné práce na teoretickém dokumentu, který pak teprve může vyústit v společnou politickou praxi. Jakékoliv předbíhání by nevedlo k úspěchu. Účty bez hostinského se nevyplácí. Nikomu. Milan ROKYTKA | |
Počet shlédnutí: 355 | Komentáře: 2 | Rating: 5.0/1 |
Komentářů celkem: 2 | |
| |
Proletáři všech zemí, spojte se! |
---|
Způsob přihlášení |
---|
Kategorie | ||||
---|---|---|---|---|
|
Vyhledávání |
---|
|
Kecátko |
---|
|
Statistika |
---|
Онлайн всего: 1 Гостей: 1 Пользователей: 0 |